Detailní informace o produktu

Typ produktu Česká technická norma (ČSN)
Označení zákl. dokumentu ČSN EN 1363-1
Změna/oprava/svazek
Třídicí znak 730851
Katalogové číslo 92100
Název dokumentu Zkoušení požární odolnosti - Část 1: Základní požadavky
Anglický název Fire resistance tests - Part 1: General requirements
Datum vydání 01.01.2013
Datum ukončení platnosti 01.08.2020
Datum účinnosti 01.02.2013
Věstník vydání (měs/rok) 1/13
Věstník zrušení
Způsob vydání samostatně tiskem
Způsob převzetí originálu překlad
Bude přeložena Ne
Použité jazyky
ICS kódy 13.220.50 - Požární odolnost stavebních materiálů a prvků
Subsektor
Deskriptory
Klíčová slova
Harmonizace/Určení Informace o harmonizovaných a určených normách jsou zveřejněny v Databázi harmonizovaných norem
Zapracované dokumenty
OznačeníRok vydání
EN 1363-12012
Změny
Opravy
Nahrazuje dokumenty
Katalogové čísloOznačeníRok vydání
58089ČSN EN 1363-1 2000
Byla nahrazena dokumenty
Katalogové čísloOznačeníRok vydání
510066ČSN EN 1363-1 2020
Anotace

ČSN EN 1363-1 Tato evropská norma stanoví obecné zásady pro stanovení požární odolnosti různých prvků stavebních konstrukcí vystavených normovým podmínkám působení požáru. Alternativní a doplňkové postupy pro splnění speciálních požadavků jsou uvedeny v EN 1363-2. Zásada, která byla zakotvena do všech evropských norem, vztahujících se ke zkoušení požární odolnosti je ta, že jestliže jsou požadavky a postupy zkoušení společné pro všechny specifické zkušební metody, např. křivka teplota/čas, pak jsou stanoveny v této zkušební normě. Jestliže je obecný princip společný pro více konkrétních zkušebních metod, ale detaily se liší podle zkoušeného prvku, (např. měření teploty neohřívané strany), pak je zásada dána touto normou, ale podrobnosti jsou uvedeny ve specifické zkušební metodě. Jestliže jsou určité požadavky stanoveny pouze pro konkrétní specifickou zkušební metodu, (např. zkouška netěsnosti pro požární klapky), pak tato norma neobsahuje žádné podrobnosti. Získané výsledky zkoušek lze přímo aplikovat na jiné podobné prvky nebo na varianty zkoušeného prvku. Do jaké míry je tato aplikace možná, se posuzuje podle oblasti přímé aplikace výsledku zkoušky. Tento rozsah je omezen stanovenými pravidly, limitujícími variantu od zkoušeného vzorku bez dalšího hodnocení. Pravidla pro stanovení dovolených variant jsou uvedena v každé specifické zkušební metodě.