Detailní informace o produktu

Typ produktu Česká technická norma (ČSN)
Označení zákl. dokumentu ČSN EN 14792
Změna/oprava/svazek
Třídicí znak 834722
Katalogové číslo 76182
Název dokumentu Stacionární zdroje emisí - Stanovení oxidů dusíku (NOx) - Referenční chemiluminiscenční metoda
Anglický název Stationary source emissions - Determination of mass concentration of nitrogen oxides (NOx) - Reference Metod: Chemiluminescence
Datum vydání 01.07.2006
Datum ukončení platnosti 01.08.2017
Datum účinnosti 01.08.2006
Věstník vydání (měs/rok) 7/06
Věstník zrušení
Způsob vydání samostatně tiskem
Způsob převzetí originálu překlad
Bude přeložena Ne
Použité jazyky česky
ICS kódy 13.040.40 - Stacionární zdroje emisí
Subsektor
Deskriptory
Klíčová slova
Harmonizace/Určení Informace o harmonizovaných a určených normách jsou zveřejněny v Databázi harmonizovaných norem
Zapracované dokumenty
OznačeníRok vydání
EN 147922005
Změny
Opravy
Nahrazuje dokumenty
Byla nahrazena dokumenty
Katalogové čísloOznačeníRok vydání
502263ČSN EN 14792 2017
Anotace

ČSN EN 14792 Norma uvádí chemiluminiscenční metodu stanovení NO/NO2/NOx odpadních plynech vypouštěných do ovzduší potrubím nebo komíny včetně popisu vzorkovacího systému a systému úpravy vzorku. Metoda je normovanou referenční metodou (NRM) určenou jednak pro jednorázová měření emisí, jednak pro kalibraci nebo ověřování automatizovaných měřících systémů (AMS). Tato evropská norma byla posuzována v průběhu terénních zkoušek prováděných ve spalovně odpadů, při spoluspalování odpadů a ve velkých spalovacích zařízeních. Validace byla prováděna pro doby odběru vzorku 30 minut v rozsahu hmotnostní koncentrace 0 mg NO2/m3 až 1 300 mg NO2/m3 pro velká spalovací zařízení a 0 mg NO2/m3 až 400 mg NO2/m3 pro spalovny odpadu v souladu s příslušnými hodnotami emisních limitů. Chemiluminiscenční stanovení NOx je založeno na reakci oxidu dusnatého s ozonem, při níž přechází určitá část molekul NO2 do excitovaného stavu. Při návratu do základního energetického stavu mohou tyto molekuly uvolňovat elektromagnetické záření, jehož intenzita je přímo úměrná molárnímu zlomku NO a je ovlivněna tlakem a přítomností dalších složek plynné směsi. Při stanovení oxidu dusičitého je vzorek vzduchu veden do konvertoru, kde se oxid dusičitý redukuje na oxid dusnatý, a dále se stanoví stejným postupem jako oxid dusnatý. Reprezentativní vzorek plynu odebraný z potrubí pomocí vzorkovací sondy je veden do analyzátoru vzorkovací tratí zahrnující vhodný systém úpravy vzorku. Odezva analyzátoru se zaznamenává a ukládá elektronicky. Elektrický signál poskytovaný fotonásobičem je přímo úměrný součtu molárních zlomků oxidu dusnatého a oxidu dusičitého. Obsah oxidu dusičitého se vypočítá z rozdílu takto získaného sumárního molárního zlomku a molárního zlomku pouze oxidu dusnatého (neprochází-li vzorek plynu konvertorem). Při použití duálního analyzátoru se stanoví souběžně NO i NO2. Obsáhlá přílohová část uvádí typy vzorkovacích systémů a konvertorů, určení účinnosti konvertoru, příklad hodnocení shody chemiluminiscenční metody stanovení NOx s požadavky kladenými na měření emisí, postup korekce výsledků měření s ohledem na drift, hodnocení metody v terénních podmínkách a vztah k příslušným směrnicím EU. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.