Detailní informace o produktu

Typ produktu Česká technická norma (ČSN)
Oznaèení zákl. dokumentu ČSN EN ISO 12213-1
Zmìna/oprava/svazek
Tøídicí znak 386112
Katalogové èíslo 75210
Název dokumentu Zemní plyn - Výpočet kompresibilitního (kompresního) faktoru - Část 1: Úvod a směrnice
Anglický název Natural gas - Calculation of compression factor - Part 1: Introduction and guidelines
Datum vydání 01.02.2006
Datum ukonèení platnosti 01.03.2010
Datum úèinnosti 01.03.2006
Vìstník vydání (mìs/rok) 2/06
Vìstník zrušení
Zpùsob vydání samostatně tiskem
Zpùsob pøevzetí originálu překlad
Bude pøeložena Ne
Použité jazyky česky
ICS kódy 01.040.75 - Ropa a příslušné technologie (názvosloví)
Subsektor
Deskriptory
Klíèová slova
Harmonizace/Urèení Informace o harmonizovaných a urèených normách jsou zveøejnìny v Databázi harmonizovaných norem
Zapracované dokumenty
OznaèeníRok vydání
EN ISO 12213-12005
ISO 12213-11997
Zmìny
Opravy
Nahrazuje dokumenty
Byla nahrazena dokumenty
Katalogové èísloOznaèeníRok vydání
84802ČSN EN ISO 12213-1 2010
Anotace

ČSN EN ISO 12213-1 Norma ČSN EN ISO 12213 popisuje metody výpočtu kompresibilitního (kompresního) faktoru zemních plynů, náhradních zemních plynů (zemních plynů s obsahem syntetických příměsí) a podobných směsí při podmínkách, za kterých tato směs může být pouze v plynném stavu. Norma má tři části: část 1 přestavuje úvod a poskytuje návod pro metody výpočtu popsané v částech 2 a 3. V části 2 je popsána metoda výpočtu pro případy, kdy je detailně známé molární složení plynu. V části 3 je popsána metoda pro použití v případech, kdy je k dispozici méně podrobná analýza, zahrnující spalné teplo (na objemovém základě), relativní hustotu, obsah oxidu uhličitého a obsah vodíku (není-li nulový). Obě metody lze použít pro suché plyny jakosti pro plynovody v rozmezí podmínek, za kterých přeprava a rozvod plynu, včetně měření a přeshraniční přepravy, obvykle probíhá. Všeobecně tyto činnosti probíhají v teplotním rozmezí mezi 263 K a 338 K (přibližně - 10 °C až 65 °C) a při tlacích nepřesahujících 12 MPa (120 bar). V tomto rozmezí je předpokládaná nejistota obou metod okolo 0,1 % za předpokladu, že vstupní data, včetně příslušného tlaku a teploty nemají žádnou nejistotu. POZNÁMKA: Plyn jakosti pro plynovody se v této normě používá jako zástupný pojem pro plyn, který byl upraven tak, aby byl vhodný pro použití jako palivo v průmyslu, komerční a komunální sféru. Přestože neexistuje formální mezinárodní dohoda o složení a vlastnostech plynu, která by vyhovovala tomuto konceptu, některé požadavky na kvalitu plynu jsou uvedeny v 5.1.1. Podrobná specifikace kvality plynu je obvykle předmětem smluvního ujednání mezi odběratelem a dodavatelem. Metoda uvedená v části 2 je rovněž aplikovatelná (se zvýšenou nejistotou) na okrajové kategorie zemního plynu, včetně vlhkých a kyselých plynů, v širším rozmezí teplot a při vyšších tlacích, například při podmínkách skladování v podzemních zásobnících nebo při používání pro vozidla (NGV). Metoda uvedená v části 3 je aplikovatelná pro plyny s vyšším obsahem dusíku, oxidu uhličitého nebo ethanu než se obvykle vyskytuje v plynu jakosti pro plynovody. Tuto metodu lze rovněž použít v širším rozmezí teplot a tlaků, avšak se zvýšenou nejistotou. Aby byly výpočetní metody validní, musí být plyn ve stavu nad rosným bodem vody i uhlovodíků při předepsaných podmínkách. Tato norma poskytuje všechny rovnice a numerické hodnoty potřebné pro implementaci obou metod. K dispozici jsou ověřené počítačové programy (viz příloha B).