| Typ produktu |
Česká technická norma (ČSN) |
| Oznaèení zákl. dokumentu |
ČSN EN 1149-3 |
| Zmìna/oprava/svazek |
|
| Tøídicí znak |
832845 |
| Katalogové èíslo |
71273 |
| Název dokumentu |
Ochranné oděvy - Elektrostatické vlastnosti - Část 3: Metody zkoušení pro měření snížení náboje |
| Anglický název |
Protective clothing - Electrostatic properties - Part 3: Test methods for measurement of charge decay |
| Datum vydání |
01.10.2004 |
| Datum ukonèení platnosti |
|
| Datum úèinnosti |
01.11.2004 |
| Vìstník vydání (mìs/rok) |
10/04 |
| Vìstník zrušení |
|
| Zpùsob vydání |
samostatně tiskem |
| Zpùsob pøevzetí originálu |
překlad |
| Bude pøeložena |
Ne |
| Použité jazyky |
česky |
| ICS kódy |
13.340.10 - Ochranné oděvy
|
| Subsektor |
|
| Deskriptory |
|
| Klíèová slova |
elektrostatické pole,elektrostatický náboj,elektrostatika,ethanol,indukční nabíjení,kluzný sběrač,kondicionování,neutralizace,ochranný faktor,propanol,statická elektřina,stínící účinek,triboelektrické nabíjení,vlákna,zkušební metody |
| Harmonizace/Urèení |
Informace o harmonizovaných a urèených normách jsou zveøejnìny v Databázi harmonizovaných norem
|
| Zapracované dokumenty |
| Oznaèení | Rok vydání |
| EN 1149-3 | 2004 |
|
| Zmìny |
|
| Opravy |
|
| Nahrazuje dokumenty |
|
| Byla nahrazena dokumenty |
|
| Anotace |
ČSN EN 1149-3 Tato norma specifikuje metody pro měření snížení elektrostatického náboje z povrchu materiálů pro výrobu oblečení. Zkušební metody jsou vhodné pro všechny materiály, včetně homogenních materiálů i nehomogenních materiálů s vodivými vlákny na povrchu a vodivými vlákny v jádře. Pro měření rychlosti snížení elektrostatického náboje materiálu pro výrobu oblečení jsou zde popsány dvě zkušební metody V obou případech je náboj kontrolován sledováním generovaného elektrostatického pole, to je provedeno za použití bezdotykových přístrojů pro měření pole. Hlavní rozdíl mezi metodami je použitá technika pro generování elektrostatického náboje. Triboelektrické nabíjení závisí na generování náboje, když se dva materiály dostanou do kontaktu, společně se třou a následně od sebe oddělí. Indukční nabíjení zahrnuje elektrodu umístěnou pod zkoušeným povrchem a zvýšení potenciálu k definované hodnotě. Indukovaný náboj na zkoušeném materiálu ovlivňuje skutečné pole, které je sledováno sondou k měření pole, umístěnou nad zkušební povrchem. |