| Anotace |
ČSN EN 1363-1 (73 0851) Tento dokument stanoví obecné zásady pro stanovení požární odolnosti různých prvků stavebních konstrukcí vystavených normovým podmínkám působení požáru. Alternativní a doplňkové postupy pro splnění speciálních požadavků jsou uvedeny v EN 1363-2. Zásada, která byla zakotvena do všech evropských norem, vztahujících se ke zkoušení požární odolnosti je ta, že jestliže jsou požadavky a postupy zkoušení společné pro všechny specifické zkušební metody, např. křivka teplota/čas, pak jsou stanoveny v této zkušební normě. Jestliže je obecný princip společný pro více konkrétních zkušebních metod, ale detaily se liší podle zkoušeného prvku, (např. měření teploty neohřívané strany), pak je zásada dána touto normou, ale podrobnosti jsou uvedeny ve specifické zkušební metodě. Jestliže jsou určité požadavky stanoveny pouze pro konkrétní specifickou zkušební metodu (např. zkouška netěsnosti pro požární klapky), pak tato norma neobsahuje žádné podrobnosti. Získané výsledky zkoušek lze přímo aplikovat na jiné podobné prvky nebo na varianty zkoušeného prvku. Do jaké míry je tato aplikace možná, se posuzuje podle oblasti přímé aplikace výsledku zkoušky. Tento rozsah je omezen stanovenými pravidly, limitujícími variantu od zkoušeného vzorku bez dalšího hodnocení. Pravidla pro stanovení dovolených variant jsou uvedena v každé specifické zkušební metodě. Varianty mimo rámec těch, které jsou dovoleny přímou aplikací, jsou řešeny rozšířenou aplikací výsledků zkoušek. Ta vyplývá z hloubkového rozboru provedení a chování konkrétního výrobku při zkoušce (zkouškách), který je zpracováván uznávaným orgánem. Další okolnosti, které je nutno brát v úvahu při přímé a rozšířené aplikaci, jsou uvedeny v příloze A. Doba, po níž zkoušený prvek, vymezený přímou nebo rozšířenou oblastí aplikace, splňuje specifická kritéria, je podkladem následné klasifikace. Všechny hodnoty uvedené v této normě jsou jmenovité, pokud není specifikováno jinak. |