Detailní informace o produktu

ČSN EN 196-10 Tato část normy EN 196 určuje metodu pro stanovení ve vodě rozpustného chrómu (Cr6+) v cementu. Uvádí se referenční metoda sestávající ze dvou stupňů - z postupu vyluhování a z analýzy zfiltrovaného výluhu. Jsou uvedeny pokyny pro jiné postupy vyluhování vhodné pro kontrolní zkoušky při řízení výroby závodu a jiné účely, v případě sporu nebo při špatné shodě s předepsaným obsahem Cr6+ se však použije jen referenční metoda. Referenční metoda má alternativní provedení, podle toho, zda má být použit proces oxidace nebo nikoliv. Kritéria pro vhodný postup jsou uvedena dále v textu. Pro analýzu zfiltrovaného výluhu mohou být použity jiné instrumentální postupy za předpokladu, že byly kalibrovány proti referenční metodě analýzy zfiltrovaného výluhu. V případě sporu se použije pouze referenční metoda. V příloze A je uveden normalizovaný postup, který se použije v případě, že tato zkušební metoda se použije pro hodnocení shody cementu s předepsaným obsahem Cr6+ uvedeným v Nařízení (ES) č. 1907/2006.Tato evropská norma určuje metodu, která se použije pro cementy. Může být použitelná šířeji, mělo by to být však ověřeno výrobek od výrobku. Pokyn pro uplatnění této evropské normy při stanovení obsahu ve vodě rozpustného chrómu (Cr6+) v přípravcích, obsahujících cement, je uveden v příloze B. Přílohy C a D uvádějí informace o jiných postupech vycházejících z výluhu z kaše a tím se odlišujících od chování cementu v podmínkách jeho běžného použití. Mohou být použity s procesem oxidace nebo bez něj. Uživatelé by však měli vzít v úvahu, že výsledky získané těmito metodami se mohou výrazně lišit od výsledků získaných referenční metodou. V případě sporu nebo špatné shody s předepsaným obsahem Cr 6+ se použije jen referenční metoda. Pokyn uvedený v příloze E obsahuje metodu, která slouží ke stanovení přebytku redukčního činidla v cementu, tak jak je používána v některých zemích k interním kontrolním zkouškám. Výrobci, kteří používají takové interní kontrolní zkoušky, by si měli ověřit výsledky v porovnání se zkoušením referenční metodou