Detailní informace o produktu

Typ produktu Česká technická norma (ČSN)
Označení zákl. dokumentu ČSN ISO 7243
Změna/oprava/svazek
Třídicí znak 833561
Katalogové číslo 15155
Název dokumentu Horká prostředí. Stanovení tepelné zátěže pracovníka podle ukazatele WBGT (teploty mokrého a kulového teploměru)
Anglický název Hot environments. Estimation of the heat stress on working man, based on the WBGT-index (wet bulb globe temperature)
Datum vydání 01.12.1993
Datum ukončení platnosti 01.04.2018
Datum účinnosti 01.01.1994
Věstník vydání (měs/rok) 8/93
Věstník zrušení
Způsob vydání samostatně tiskem
Způsob převzetí originálu
Bude přeložena Ne
Použité jazyky česky
ICS kódy 13.180 - Ergonomie
Subsektor
Deskriptory CIB.N,EQB,GPV,YDP.PD,YNT
Klíčová slova
Harmonizace/Určení Informace o harmonizovaných a určených normách jsou zveřejněny v Databázi harmonizovaných norem
Zapracované dokumenty
OznačeníRok vydání
ISO 72431989
Změny
Katalogové čísloOznačeníRok vydáníOznačení změnyDatum zrušení
18236ČSN ISO 7243 1993Z101.04.2018
Opravy
Nahrazuje dokumenty
Byla nahrazena dokumenty
Katalogové čísloOznačeníRok vydání
503766ČSN EN ISO 7243 2018
Anotace

ČSN ISO 7243 Norma obsahuje ISO 7243:1989 a stanoví metodu, kterou lze snadno používat v průmyslovém prostředí k hodnocení tepelné zátěže jednotlivce v horkém prostředí a která poskytuje rychlé údaje. Je určena pro hodnocení průměrného účinku tepla na člověka během doby jeho činnosti, není však vhodná ani k hodnocení tepelné zátěže v průběhu velmi krátkých časových úseků, ani k hodnocení tepelných zátěží, které jsou blízké podmínkám tepelného komfortu. Tepelná zátěž osoby, která je vystavena horkému prostředí, je závislá zejména na produkci tepla v těle v důsledku fyzické činnosti a na podmínkách prostředí, které ovlivňují přenos tepla mezi ovzduším a tělem. Výsledkem metabolických změn, k nimž dochází při činnosti, je tepelná zátěž organismu. Podrobná analýza vlivu prostředí na tepelnou zátěž vyžaduje znalost těchto čtyř základních údajů: teploty vzduchu, střední radiační teploty, rychlosti vzduchu a absolutní vlhkosti. (Blíže o tom viz ČSN ISO 7933 /83 3562/.) Toho lze dosáhnout změřením parametrů odvozených z uvedených základních údajů, pokud jsou funkcí fyzikálních charakteristik měřeného prostoru. Mezinárodní norma pro měření nebo odhad energetického výdeje se teprve připravuje. Proto v této recenzované normě se k tomu uvádí: Součástí tepelné zátěže je množství tepla vyprodukovaného v těle. Pro vyhodnocení tepelné zátěže je tudíž nezbytné stanovit tuto veličinu. U většiny prací v průmyslových podmínkách ji dostatečně vyjadřuje energetický výdej, který odpovídá celkovému množství energie spotřebované v těle. Energetický výdej lze určit buď měřením spotřeby kyslíku u pracovníka nebo odhadem podle referenčních tabulek. Pro použití ukazatele WBGT je postačující odhad energetického výdeje podle referenčních tabulek. Není-li možnost použít referenční tabulky, klasifikace činnosti se může omezit na pět hlavních tříd, a to: klidová hodnota, nízký energetický výdej, střední energetický výdej, vysoký energetický výdej, velmi vysoký energetický výdej. K usnadnění takové klasifikace slouží tabulka, v níž je každá z uvedených pěti tříd charakterizována velikostí energetického výdeje ve W.m-2, resp. ve W, vztažených na 1,8 m2, což je povrch těla. Dále jsou normalizovány: podrobnosti k měření, doba jeho trvání, referenční hodnoty a osnova zprávy o měření. Norma výslovně uvádí, že odhad energetického výdeje vyžaduje určitou praxi a musí být přednostně prováděn osobami, které mají v této oblasti určitou zkušenost. V přílohách A - D je především tabulka referenčních hodnot ukazatele tepelné zátěže WBGT a tabulka křivek, znázorňujících referenční hodnoty WBGT a metodu aklimatizace na teplo. ČSN ISO 7243 (83 3561) byla vydána v prosinci 1993.