Anotace |
ČSN ISO 11648-1 a) Norma shrnuje základní termíny z oblasti vzorkování hromadného materiálu a podává jejich definice; tím vytváří terminologický základ pro oblast vzorkování hromadného materiálu. Termíny zde uvedené budou převzaty do terminologických norem ISO 3534-1 a ISO 3534-2, které jsou nyní v revizi, a v důsledku toho i do příslušných norem ČSN ISO. b) V normě jsou specifikovány rozdíly mezi vzorkováním sypkých materiálů, kapalin a plynů a je zdůrazněna potřeba i odlišného metodického přístupu při přípravě vzorků, jejich úpravě, vlastního měření a zpracování výsledků analýz. c) V normě jsou navrženy experimentální metody pro získání složek rozptylu na různých stupních vzorkování, tj. na stupni odběru vzorku, na stupni jeho úpravy a na stupni jejich analýzy. d) V normě je řešena otázka úpravy plánu vzorkování pro získání požadované shodnosti a to v rozlišení na jednotlivé typy hromadného materiálu (sypké materiály, kapaliny a plyny). Postupu odhadování shodnosti je věnována samostatná příloha a je doporučena nutnost její periodické kontroly duplikátním vzorkováním. e) V normě je zdůrazněna potřeba kontroly strannosti, která je výsledkem součtu všech vlivů různých složek, které k její tvorbě přispívají v průběhu celého systému vzorkování. Stranná data na výstupu dávají strannou finanční hodnotu a proto strannost je důležitá pro obě strany, tj. jak pro odběratele, tak pro dodavatele. Postupu kontrolování strannosti je věnována celá příloha. Při kontrole strannosti a shodnosti na stupni měření se mají respektovat všechny části ČSN ISO 5725 spolu s metodami uvedenými v této části ČSN ISO 11648. f) Norma obsahuje popisy postupných kroků při aplikaci plánovaných experimentů pro získávání informací o složkách rozptylu vzorkování, úpravy vzorky a měření a o využití statistické analýzy pomocí regulačních diagramů a metody ANOVA (analýzy rozptylu). Výklad je doplněn numerickými příklady řešícími konkrétní problémy pro různé typy hromadných materiálů. g) Základním cílem statistické analýzy sériových dat - tedy dat vytvářejících časovou posloupnost - je stanovení typu kolísání (náhodné, cyklické, trendové, korelovaná seskupení). K tomu se v normě nabízejí dva nástroje: variogram a korelogram. Připojené příklady pracují s daty získanými od vysokých pecí, z výroby papíru, sledování vlhkosti v železné rudě, sledování rozdělení velikosti zrn, strannosti vznikající při vzorkování železné rudy atd. h) Rozsáhlá bibliografie uzavírá tuto mezinárodní normu tvořící vstup do problematiky vzorkování hromadných materiálů a nástrojů potřebných k řešení celého komplexu statistických otázek, jejichž dopad na konečný závěr musí být vždy zohledněn již v přípravě vlastního plánu vzorkování. |